Den 15: Nejjižnější bod ostrova

Po neklidné noci jsme dnes ráno opět vyrazili pozorovat želvy, tentokrát ale v tričku, po vzoru místních žen. Zato jsme ale měli větší štěstí a viděli dnes celkem tři želvy. Také se s námi dal do řeči provozovatel půjčovny šnorchlů, který nám prozradil, že želvy chodí na pláž až kolem jedné v noci a že si vede deník, kam si píše, kde jsou nakladená vejce. Po dvou měsících se pak chodí dívat na nově vylíhnuté želvičky a jejich cestu do moře.

Poobědvali jsme naši oblíbenou papáju s curdem a asi ve dvě hodiny jsme se vydali na nejjižnější místo ostrova, maják Dondra. Cesta nebyla nic moc, i když je to kousek busem, protože nás pálily záda. Blbě se nám nese i samotný foťák přes rameno, takže si neumíme moc představit, že bychom zítra měli nahodit dvanáctikilové bágly a vydat se na další cestu. Maják byl ale super. Dříve se dalo za mírný poplatek jít i nahoru, ale pak vláda přišla na to, že se zde místní takto neoficiálně obohacují a zatrhla to. Dnes jsou kolem areálu majáku cedule, že se jedná o základnu námořnictva a vstup je zakázán. Nicméně tady je všechno takové volnější a tak jsme v pohodě došli až k majáku.

Zítra jsme se chtěli přesunout do Galle (čteno Gól), ale zatím si to s batohy neumíme moc představit a tak to možná pojmeme jako jednodenní výlet odsud. Je to asi hodinka busem, tak to bychom asi přežili. No ještě uvidíme.