29. 6. 2023
Rozhodl jsem se, že nebudu psát deník z každého dne zvlášť, včetně toho, co jsme měli k snídani, ale sepíšu vždy několik dnů po sobě najednou a pokusím se vypíchnout jen to zajímavé. Jednak se to bude lépe číst, a druhak s tím snad strávím o něco méně času. Zjistil jsem totiž, že psát denně stranu textu je opravdu náročné. Zvlášť, když se k tomu přidá ještě stahování a úprava fotek, editace videa, sledování oblíbených YouTuberů a další neodkladné činnosti.
23. 6. 2023
V šest ráno nás budí podivné zvuky kolem auta. Okamžitě vystřelím z postele a roztahuju závěs do kabiny. Koukám, nikde nic, nikde nikdo. Tak zřejmě nějaká zvěř. Jdu zase spát a budím se až kolem deváté. Venku už praží slunce, na parkoviště přijíždějí první výletníci. Opět jsme totiž v místě, odkud se chodí na procházky.
22. 6. 2023
Budík mi zvoní v pul druhé ráno, zhruba půl hodiny před plánovaným připlutím do Švédska. První dobrou zprávou je, že jsme se nepotopili. Balíme své saky paky a ve dvě hodiny už nás ženou do aut. Po dobré půl hodině čekání v autě se teprve rozjíždíme a vyjíždíme na světlo, spíš tmu, Goteborgu. Celník nás poctivě zpovídá a zkouší na nás taktiku dlouhého mlčení, jestli z nás nevypadne nějaké přiznání. Ten kufr plný drog mu ale neprozradím, takže nás pouští dál.
21. 6. 2023
Ráno nás budí déšť, který pak pokračuje během celého dne. Máme ale před sebou poslední den v Dánsku, takže se nenecháme odradit. Po snídani vyrážíme směrem na Grenen, nejsevernější bod Dánska. Zároveň se zde potkávají dvě moře; Baltské a Severní. Říkám si, že je dobře, že zase kousek pojedeme autem, protože baterka už má pod 30 %. Startuji auto a kontroluji, jestli nabíječka od alternátoru funguje. No, nefunguje. Tak už je jasné, proč jsme se dostali s baterií tak nízko - včera jsem totiž zapnul ohřev vody, hezky za jízdy, aby to moc nežralo baterku. Zkouším měnit různá nastavení v aplikaci (nabíječka má bluetooth a vlastní appku, Victron Connect), ale marně. Update firmwaru, který dvakrát selhal, mně taky na klidu nepřidal. No nic, jedeme, budeme to řešit později. Cestou se mi honí hlavou myšlenky na možnou reklamaci nabíječky někde ve Švédsku, případně její výměnu za novou.
20. 6. 2023
Další noc, kdy jsme spali jak zabití. Podle hodinek mám spací score 93, tolik jsem doma snad nikdy neměl. Po snídani zjišťujeme, že naše parkoviště nemá záchod. Jak to? Nicméně parkoviště o 200 metrů dál ho má, takže jsme zachráněni. Dnes se nám daří vyjet zhruba kolem desáté, což je nový rekord.
19. 6. 2023
Fakt se nám nějak nedaří vstávát a z postele se vykulíme až kolem deváte. Asi jsem ji neměl dělat tak pohodlnou, nebo co. Ještě před snídaní si jdeme trochu dát do těla a zacvičit si. Cítím jistý pokrok a čísla tomu odpovídají taky, takže dobrý. Lucka pokračuje v nácviku deadliftu s kettlebell. Po tréninku následuje studená sprcha za boudičkou se záchody, o které bude Lucka dít ódy ještě za měsíc - tak moc se jí studená sprcha v lese líbila. Jako vážně.
18. 6. 2023
Večer jsem napočítal sedm bydlíků, včetně nás, ale ráno už byly na parkovišti jen tři. Čím to? Asi tím, že jsme včera šli spát v půl jedné a ráno je tak pro nás v devět. Když člověk do deseti skáče venku, tak je to pak docela náročné, stáhnout karty, napsat deník, a tak. Jeden díl Seinfelda na dobrou noc už nepočítám.
17. 6. 2023
Během večera, nebo spíš noci, přijelo nakonec ještě pár aut a ráno nás bylo na parkovišti asi pět. Jedno z aut byl parádní starý mercedes, evidentně hasičský. Zajímavé, co všechno dokážou lidi obydlet.
16. 6. 2023
Dnešní noc, respektive její začátek, nebyl nic moc. Kolem vesnice jezdily kombajny, až jsem si o půlnoci musel vzít špunty do uší. Ráno se nám nechtělo z postele. Spí se nám fakt dobře. Jsme rádi, že jsme si připlatili a nechali si udělat pořádnou matraci.
15. 6. 2023
Vstáváme za ranního kuropění, tedy asi v devět hodin, a připravujeme snídani - tvaroh s banánem a kakaem. Poté se vydávám do nedalekého keříku vykonat rituály. Do auta si zatím netroufám. A vlastně ani nechci, dokud to není nutné.
14. 6. 2023
Ráno nás budí slunce a obavy z odjezdu. Nevím, jak vás, ale mě vlastně cestování dost stresuje. Tentokrát je ale hlavní stresátor Lucka, což znamená, že já už nemám nárok a musím se nějak držet pohromadě.
13. 6. 2023
Je úterý, třináctého června. Dnes je plánovaný den odjezdu. Respektive on byl včera, ale o tom se mlčí. Celý den lítáme z domu do auta a zpět, balíme všechno možné i nemožné a děsíme se, co všechno zapomeneme. Zároveň je potřeba uvést dům do stavu částečné hibernace - částečné, protože bude stále v provozu pro případné návštěvníky, které vítáme, aby nebyl dům celou dobu úplně prázdný.